|
|
| gen. |
dloubati (koho, do koho čím, кого чем); mačkat se (na koho, кого); odstrkovati (v tlačenici); ponoukati k čemu (k smíchu ap., на что); rýpati koho, do koho, čeho čím (loktem, palcem do žeber ap., кого во что чем); strkati koho, co, do koho, čeho (před sebou kočárek, souseda, do souseda loktem ap., кого, что); sváděti koho k čemu (ke krádeži ap., кого на что); tlačiti (vozík do kopce, před sebou kočárek ap.) |
| construct. |
strkat; vrážet; narážet |
| emph. |
drkat (koho, do koho, čeho, кого, что); podpíchovat (koho k čemu, proti komu, кого на что) |
| forestr. |
tahat |
| lit. |
pošťuchovat |
| nonstand. |
drcat (koho, do koho, čeho, кого, что); šťouchat (koho, do koho, čeho, кого, что); šťuchat (koho, do koho, čeho, кого, что); štouchat (koho, do koho, čeho, кого, что); štuchat (koho, do koho, čeho, кого, что) |
| nonstand., emph. |
rejpat koho, do koho, čeho čím (loktem, palcem do žeber ap., кого во что чем) |
|
|
| gen. |
mačkati se (v tramvaji, v přeplněném vagónu); strkati se (v tlačenici ap.); šťouchat se (mezi sebou); šťuchat se (mezi sebou); štouchat se (mezi sebou); štuchat se (mezi sebou); tlačiti se (strkat se) |
| emph. |
potloukat se (po ulicích ap.) |
| nonstand. |
pošťuchovat se |
