| gen. |
dostati se (kam, куда); rozplynout se v dým; minouti (o čase ap.); minouti koho, co (známého na ulici ap., мимо кого, чего); obejíti co (náměstí, dům ap., вокруг чего); odbýti se; otrnouti; podejíti co (most ap., под чем); pokročiti (vpřed, ke dveřím ap.); pominouti (o horečce, o bolesti ap.); pominouti koho, co (důležitá fakta ap., мимо кого, чего); proběhnouti (o čase); probrati (učivo podle osnov ap.); prodělati (kursy, školení ap.); projeti čím (drát otvorem ap., через что, чем); projíti kudy, co (pokojem, skrz pokoj, pokoj ap., где, по чему, через что); projíti čím (školou, školením ap., что); projíti (učební látku ap.); promáčeti čím (krev obvazem ap., через что, сквозь что); přeboleti (o hoři ap.); přehnati se (o vichřici, o vlaku ap.); přejíti (most, přes most ap.); přenésti se přes co (přes starosti, přes nepříjemnosti ap., мимо чего); skončiti (o lhůtě, o termínu ap.); spadnouti (o starostech ap.); uběhnouti (o čase); ujeti (o vlaku, o autu ap.); ujíti (kus cesty ap.); uplynouti (o čase ap.); uraziti (dlouhou cestu ap.); utéci (o čase ap.); zahojiti se |
