| gen. |
odepříti (plnit své povinnosti ap., от чего); odkloniti se od čeho (od programu, od realismu, od původního pojetí ap., от чего); odmítnouti co (nabídku pomoc ap., от чего); odmítnouti (prémii, от чего); odřeknouti (от чего); odříci (komu co, от чего); odříci se (koho, čeho, от кого, чего); odřeknouti se (koho, čeho, от кого, чего); odstoupiti od čeho (od návrhu ap., от чего); odvolati (nesprávné názory, kritiku, от чего); opustiti co (své přesvědčení, zastaralý způsob výroby ap., от чего); poděkovati se zač, z čeho (za pozvání, z funkce ap., от чего); popříti (své tvrzení, obvinění ap., от чего); rezignovati nač (na funkci předsedy ap., от чего); resignovati nač (na funkci předsedy ap., от чего); složiti (funkci, úřad ap., от должности); upustiti od koho, čeho (od záměru, от кого, чего); upustiti (od čí teorie ap., от чего); ustoupiti od čeho (od svých názorů, od požadavků ap., от чего); vzdáti se čeho (odměny, nároků ap., от чего); zapříti (přítele ap., от кого); zřeknouti se koho, čeho (příbuzných, jídla, podpory ap.); zřeknouti se (požadavků, chybných názorů ap., от чего); zříci se (от чего) |
| gen. |
odbýti koho (žadatele, nápadníka ap., кому); odmítnouti koho (tanečníka, žadatele, кому); odřeknouti (кому в чём); odříci (komu co, кому в чём); porouchati se (o motoru ap.); selhati (o brzdě, o motoru ap.); upříti komu co (zásluhy ap., кому в чём); upsati co komu, na koho (dům synovi, jmění dětem ap., что кому); vynechati (o motoru ap.); zamítnouti co (žádost, návrh ap., в чём) |
