| gen. |
odbočiti (od tématu ap.); odciziti se (komu, čemu, от кого, чего); oddaliti se od čeho, čemu (od původního záměru, от чего); odejíti (několik kroků stranou, od okna); odkloniti se od čeho (od programu, od realismu, od původního pojetí ap., от чего); odpadnouti od koho, čeho (o stoupencích, o přátelích, от кого, чего); odplouti (od břehu, от чего); odpojiti se (od průvodu); odražiti (o lodi, od břehu, от берега); odstoupiti (dozadu, od okna ap.); odtáhnouti (pryč, o vojsku); vyklidit pole; pustiti (špína při praní); pustiti se čeho (silnice ap., от чего); stáhnouti se (před nepřítelem ap.); uchyliti se (od tématu, от чего); ustoupiti (ke dveřím ap.) |